Kapitola 1.: Cesta

27. ledna 2008 v 20:46 | Nika |  Taková "normální" partička
Ahojky. Tak jsem se rozhodla zase psát. Doufám že se Tess nebude moc zlobit, ale napsala jsem něco jako šáhlotina. No neni to stejný a určitě ani tak moc vtioný ale myslím že to tolik podobný nebude. Prosím Tess o komentář aby mi řekla jestli jí to vadí nebo ne a jak se jí to líbí. O to ostatně prosím všechny.
Nika



"Brácha..slyšíš mě?? Au..nech mě bejt, dej mi ten kufr sakra. Jéžiš ty si ale blbeček. Co kdybys mi tu podprdu vrátil?"
"O tom můžeš jen snít. Stejně jí nepotřebuješ." Řekl ten magor a dál si hrál na Pamelu. Někdy si o něm opravdu myslím svoje. No nic budu muset dál balit.
"Tak dej mi to. Dělej, nemám na tebe celej den." Zdálo se, že k tomu nemá a tak jsem mu jí vytrhla z ruky, odkráčela do pokoje a zabouchla za sebou dveře. Konečně se ho zbavím. Na celý rok. Juchůů. No, i když ve škole budou taky podobný paka, určitě nebudou jako on. Aspoň že je taky kouzelník. To bych se za něj nakonec ještě musela stydět. No nic no hlavně že nechodí do Bradavic, ale do Kruvalu. Nevím jak ON může chodit do Kruvalu. Ale to je jedno.
Přepadla mě dobrá nálada a tak jsem začala skákat po pokoji a strašně blbnout. Myslím že to bylo bezva dokud nepřišla máma. Rozrazila dveře a zaječela: jsem Jane Bondová agentka 007. Mám pistoly.
V tu chvíli mi to úplně vyrazilo dech. Myslela jsem si že mě čeká zase nudný kázání o slušným chování a ono tohle. No nevím nevím, ale máma asi začíná bláznit. No každopádně jsme na sebe s mámou chvíli koukali a potom jsme se obě začali neuvěřitelně řehtat. Svalila jsem se na postel a měla jsem neuvěřitelný záchvat. Máma na tom byla podobně, ale ona se neválela na posteli ale na zemi. Obě jsme se tam řehtali asi 5 minut potom se máma trochu probrala a řekla: "tak to by už stačilo ne?"
Jen jsem jí uslyšela začala jsem se smát znovu. Zase mi to připomnělo její vpád do pokoje. (no, ale už se zase začíná chovat normálně.ŠkodaL.) Po nějaké době jsem se konečně uklidnila. Když jsem zjistila že mi brácha sebral další oblečení, přišla jsem k němu,hůlku napřaženou a s odhodláním jsem na něj zařvala. "koukej navalit to oblečení nebo střelím!!!! " Jako bych to nečekala dostal pro změnu výtlem on. Využila jsem toho a vzala si svoje věci.
Když mě viděl ověšenou věcma začal se řehtat ještě víc. "Myslíš jsi že sem tak blbej a nechám všechno na posteli?" no jo no zase začal se svojí chytrostí. "tak to si nemysli. Připravil jsem pro tebe jedno překvápko, debilko. Tss zase začal. Myslím, že se radši nebudu vyjadřovat nebo se novládnu. Zakroutila jsem hlavou a efektně se otočila. " Taky tě miluju, bratře" a odešla jsem se smíchem na rtech.
Saaaakra už je 10. Proč mě musí takhle zdržovat?? No jo on má čas až do tří ale já musím být v Londýně už v 11. Nestíhám. Nestíhám, nestačím, nestihnu to nestačím, promiňte vážení mám veliké zpoždění." Zpívala jsem na celé kolo a potom do jsem si uvědomila že jsem asi fakt blbá se začala řehtat. Jako obvykle.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
" A nezlob. A nenos tu strašnou čelenku a ty bokovky. Víš že ti to nesluší. A čisti si zuby a nezapomeň na svojí micku. Jo a máš pergameny a inkoust? Já tě přerazím."
"Jasně mami, samozřejmě. Už se stalo. Je mi to naprosto jasné. "Odpověděla jsem a už jsem se zase tvářila tak jako bych měla vybuchnout. Chtělo se mi neuvěřitelně moc smát, ale chtěla jsem to aspoň teď zadržet.
"Nech si to do tý tvý školy. A nemysli si že nevím jak se posílá hulák. To už mám natrénovaný. Hej Ariano, slyšíš mě." Volala mamka, zatímco já už jsem drbala s holkama.
"Ahoojj lidičky. Tak co jaké byli prázdniny?" řekla jsem a pozorovala změny na mých super kamarádkách. Dohromady jsme byli prima čtyřka. Byla jsem tam já, kde já bych chyběla že? Pak Any, Simča a nakonec Lily.
Já jsem se ještě vlastně nepředstavila…jéé..promiňte mi to, ale mám sklerózu a to velkou. Nevím kam jsem co dala a tak. Já vím že to víte ale jen abyste byli fakt v obraze. Takže já jsem Ariana De Lee. Jsem celkem bláznivá holka co má ráda svojí partičku. S náma si není radno zahrávat, protože každýmu všechno oplatíme a ještě s úrokama. A jek že vypadám? Ani se neptejte. Takovýho zjeva jste dlouho neviděli. Myslím, že vypadám jako strašák do zelí s delšími vlasy. Každý ráno na sebe hodím první, co vidím. Oblíkání není moje hobby, ale myslím, že můj street styl není zas až tak špatný. Zvonáče a nějaký tričko to mi úplně stačí. Vlasy mám většinou v culíku, někdy rozpuštěný. To když nemám čas a letím po Bradavicích jako střelená. I když já jsem střelená furt takže je to jedno. Někdy se namaluju. Řasenka a tužka nebo stíny. Většinou spíš stíny. S nima si nevypíchnu oko. Vlasy mám do hněda. Někde se mi třpytí blonďatý proužek od sluníčka. NO zatracený sluníčko ze mě dělá blonďatou Brabie girl. JO znáte tu písničku? Je božská. Jako Kája;-) chacha musím se smát. To jsem zase něco řekla.
NO můj vzhled opustíme a kouknem se na Lily,jakpak dneska vypadáš Poty? Hmm...zrzavé vlasy má rozpuštěné. Linou se kolem jejího obličeje. Její zelené oči se třpytí a opatrně vyhledávají Pottera. Myslím, že se mu chce zase schovat. No jo, chudák holka musí být pořád na pozoru. On ji nikdy nedá pokoj. Takový hrozný osud. NO brr…
Má na sobě džínovou sukni a tílko. Její hrudník je na rozdíl od mého trochu větší. No jo no. Někdo to musí odnýst. Ale co, na klukách nám přece moc nezáleží, nebo jo? No Lily je taková bezva holčina, která je mooc chytrá a právě proto nás vytáhne z každé bryndy. Jsme rádi, že jí máme, Je to naše Zrzavý zlatíčko.. A kdo následuje po Poty?
No přece Any. No jo. Naše fešanda. Vždycky jí to sluší. Nosívá sukni a tílko. Ale jiný styl než Poty. Sukni má do boků a tílko s velkým výstřihem. Jak už jsem řekla dnes jí to zase moc sluší. Jo ale abyste si nemysleli není to nějaká namyšlěná fiflena to v žádnym případě. Je super. Stejně jako všechny z nás. Teda nevím, jestli já ale holky určitě jo.
Any má vždy něco na krku co se výborně hodí k tomu co má na sobě. Taky nosívá pěkný náušnice. Ona je taky magorka, protože její bláznivý nápady nemaj mezí, ale to je dobře. Ona sama o sobě je dost drsná. Dokáže mluvit dost sprostě, ale to umí každý ne? Když potkáme nějakou skupinku zmijozelů vždy jim něco vpálí do ksichtu a máme pokoj. No co...takhle se na ně musí.
A abych nezapomněla teď je na řadě Simík. No jo. Černovláska se spoustou sponeček a fialovými stíny. No jo její zlozvyk. Každý má něco. Já si zase koušu nechty. Každý den má na sobě něco jinýho. Někdy vypadá jako kluk a jindy je jako Barbie. Prostě není stálá. Ale co změna nemůže uškodit. Je taky super. Její talent na rychlé vymýšlení plánů a zdrhací efekt jsou prostě její nejlepší vlastnosti.
A co nás vlastně dovedlo dohromady? Jedna společná věc a to, všechny máme rodiče mudly a vůbec se za to nestidíme. Naopak. Často používáme výrazy z mudlovského světa aby nám nikdo nerozuměl. Však uvidíte co dokážeme vymyslet. JO a abych nezapomněla Simík prostě potřebuje pomerančový džus a něco dobrého k snídani, když to nemá má celý den blbou náladu a to je pak něco.
-------------------------------------------------------------------------------------------
Teď už sedíme v kupé a pojídáme kádu. Kdo by třeba náhodou nevěděl co to je tak je to čokoláda. Je moc dobrá mňam...chcete? hh nedám;-)
"Tak co Simí….jak to šlo na táboře?" zeptala jsem se s jiskřičkama v očích a čekala, co odpoví.
"No strašný. Byla jsem v chatce se třema divnýma holkama jo. Byly příšerný, ještě za dvacet let z nich budu mít noční můry."
Všichni už se válely na zemi smíchy, ale Simík ještě neskončil." Normálně jsem psala dopis mámě a najednou se ta Ary rozhodla, že po mně hodí žvejkačku. Prostě jí vyndala z pusy a hop. A už jí mám ve vlasech."
No už jsem to nevydržela a začala jsem se řehtat opravdu hodně nahlas. Nebyla jsem sama. Všechny holky se válely a nemohly smíchy popadnout dech. No víte jak to bylo vtipný když tu žvejku chtěla rukama vyndat? To prostě nešlo. Nakonec jsme museli použít kouzlo. Naštěstí nám nepřišel žádnej otravnej dopis. Najednou se ozvalo tiché zaklepání a někdo vešel. My ještě na zemi. Příchozí z nás měl šok udělal překvapený výraz a radši zavřel a šel dál. Z toho jsme se museli smát znovu. Myslím že takhle to asi nejde pochopit, ale bylo to opravdu moc směšné.
Najednou se Lily probrala nasadila přísný výraz a s milým tónem hlasu řekla" Myslím, že byste se měli převléct do hábitů. Brzy budeme na místě." Zasmála se a odešla do ostatních kupé to oznámit. No jo, naše prefektka.
Po jejím odchodu jsem udělali co chtěla. Přeci jenom nechceme mít problémy. Kdyby jsme dostali nějaký trest už ve vlaku byl by to náš osobní rekord. No osobní spíš partní. Partníí co to je za slovo? Myslím, že potřebuju psychiatra. Už opravdu nevím, na co myslím. Já nemyslím, že myslím. Ale myslím, že nemyslím. Tak myslím nebo nemyslím. Já nevím, ale myslím že??? No teď teda na 100% vím, že nic nevím. Tak a teď jsem se do toho teda fakt zamotala. Ach kdo mě rozmotá? To je tak romantické.
Nakonec to byla Any která začala něco básnit něco o svojí nové hůlce. Mlela něco pořád dokola, a proto jsem se zase ponořila do svých myšlenek. Takže vím, že nemyslím, a že nic nevím. Jak já můžu něco vědět když nic nevím. Tak to teda opravdu nevím. No dyť no řikám. A teď se s váma vsadím že řeknu že jsem z toho na větvi. A víte co? Já jsem z toho na větvi a jsem ještě k tomu jelen. Takže jsem jelen na větvi, taky dobrý.
Každopádně jsem se opět probrala do kruté reality a viděla jsem jak Simy ríká Any." No vidiš jí? Vypadá jako zombie. Neumřela nám tu? V tom Simča přiskočila a začala mi mávat před očima. Heejj Ary vylez z toho svýho brlohu a vrať se sem k nám na zem. Slyšíš? Asi budeme muset vzít těžší kalibr. Simík vytáhla mobil a vyťukala moje číslo.
Když mi začal zvonit mobil okamžitě jsem se probrala a vzala to. " Yes, Im Ary. Co chceš vole?"
"Hallo. Du bist total maagooorr." Výýýtlllleeeeeeeeeeemm se ozval v telefonu a vedle mě. Si dělá srandu ne? Jsem chtěla použít Svojí velkou znalost jazyků abych někoho dostala a ona mi to takhle zkazí. No toto? Tssss…koukla jsem na její rudý obličej a začala se řehtat taky. Pak jsem jen s mezerama řekla. Toto…je ...pod...mojí…úroveň..a začala se řehtat ještě víc. Simča se zvedla a řekla. "Jistě, je to vidět."
Už už jsem se chtěla, zvednou a něco jí říct ale v tu chvíli vlak zabrzdil a my vylítli z vlaku jako pominutý. Kádu jsem měla ještě v ruce a nevěděla, co s ní mám dělat. V jedné ruce kufr, v druhý tašku a bundu a kam dát tu kádu? Sakra sakra, Škoda že nemáme 3 ruce. Nakonec jsem se do ní zakousla a šla dál. Určitě jsem vypadala zajimavě. Ale to už jsme nasedli do kočárů a nechali se vést až k našemu hradu. Totiž k Bradavicím.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Soňulik Soňulik | 9. února 2008 v 19:52 | Reagovat

tak řeknu ti, tohle bych nenapsala ani já..........a že sem toho už napsala :-D

2 Nika Nika | E-mail | 9. února 2008 v 20:39 | Reagovat

Tobě se to líbí?;-) Super a já myslela že to bude propadák;-) Díky mocinky. Nika

3 Verlička Verlička | Web | 12. února 2008 v 20:48 | Reagovat

Ahojky moni tak sem se sem koukla a musim ti říct že jsem neodolala a musela jsem si to přečíst...je to moc krásné a koufám že si potom někdy přečtu další až budu mít víc času...a i ten tvůj blog je krásnej...no hodně štěstí do dalších povídek!!!!:P

4 Nika Nika | E-mail | 12. února 2008 v 22:00 | Reagovat

jee díky moc...;-) to je to fakt tak krásný jo? no nevim..;-) ale fakt díky

5 jayne jayne | Web | 7. července 2008 v 12:09 | Reagovat

teeeda..to je super..strasne sa mi to paci..je to skvele :D..kedy bude pokracko ??

6 Bella Bella | 25. listopadu 2008 v 18:57 | Reagovat

Bomba ještě ted´se válím smíchy xD já bych nic takovýho nevymyslela a to už sem vymyslela hodně pitomin xD

PS:Máš krááááásnej blog xDDDD

7 Beltrix Beltrix | Web | 12. prosince 2008 v 21:11 | Reagovat

Něco málo jsem tam nepochopila, ale není to špatný.

8 Deli Deli | 11. ledna 2009 v 12:10 | Reagovat

ahojky je to super doufám že bude pokráčko!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama