Překvapující Valentýn

3. února 2008 v 21:17 | Nika |  Jednorázovky
Tak, když už bude tan Valentýn, jsem se rozhodla napsat Valentýsnkou povídku.Doufám že se vám bude líbit. Komentíky prosím, prosím;-) Jo akorát ten obrázek trochu nesouhlasí, ale víte kolik dá práce takovýhle najít?;-)
Vaše Nika
"Valentýn, Valentýn, Valentýn" Nill tančila valčík po pokoji a k tomu si do rytmu zpívala právě tato slova. Velmi se na Valentýn těšila. Vlastně to byl její nejoblíbenější den v roce. Teda možná až po Vánocích. Těšila na odpoledne a už si představila jak bude sedět se svým "vyvoleným" pod vzrostlým bukem na dece. Před nimi bude rozsáhlé Jezero a za nimi budou, jak už to tak bývá Bradavice. Už teď připravovala piknikový košík a strkala do něho vše, co jí připadalo vhodné. Jako první tam dala jakýsi ubrus s růžovými kytičkami. Když ho viděla zarazila se, ale řekla si, že když jiný nemůže najít tak aspoň něco. Aspoň bude legrace. Což teda opravdu byla. Pak tam přistál bochník chleba, různé druhy ovoce, dokonce i meloun tam vší silou nastrkala. Pak si uvědomila, že nebudou jíst samotný chléb a tak tam přihodila ještě nějaké uzeniny a sýry. Když se do košíku koukla, připadala si jako Pejsek s Kočičkou když připravovaly dort k narozeninám. Ona teda žádný dort nepřipravovala ale, ingredience měla podobné. Když už měla košík plný vzala ho do ruky,v tu chvíli si myslela že nese kámen, který váží asi tunu. Nebylo divu podle toho co všechno tam narvala. Košík byl úplně přecpaný a tak jen mávla hůlkou a už měl zase půlku prázdnou. Spokojeně se usmála a vzala košík opět do ruky, úsměv na její tváři vystřídalo zamračení. Jen si povzdechla zvonu mávla hůlkou, tentokrát do oblouku a dvakrát do leva. Teď když byl košík v optimálním stavu byla spokojená. Sedla si na postel a zasnila se.
"Tramtadadáááááááááááááá…Co je s tebou Nill? Vypadáš jako mrtvola. Dej se trochu do pucu nebo se tě ten tvůj gentelmen ještě lekne. Tak dělej." A jéje, to už přišla Ariana a mávala Nill rukou před očima. Nill jakoby se probrala z transu a vykulila na Arianu oči.
"Za co? Ach jo ty mě nenecháš chvíli na pokoji že ne? Jediný den kdy můžu být romantická a ty mi ho zkazíš." Řekla naoko naštvaně Nill ale pak už se s Arianou smála.
"Ty a romantika? Nikdy!!!!! Se docela divim že nemáš v uších sluchátka a neposloucháš Nigtwisch". řekla udiveně a pak dodala."Copak je s tebou? Nechceš na ošetřovnu? Ťuťuňuňu" No jo ta kdyby byla někdy bez srandy, tak nepřežije ani minutu.
"Jašně mami. A koupíš mi žmršku? A dva kopeššky?" zašišlala Nill a začala se řehtat na celé kolo. To už ani Ariana nevydržela a obě se válely smíchy po zemi. Pak ovšem Nill zvážněla a Ariana nevěděla co se děje. Koukla na Nill a ta se jen nadechovala. " tak mamíííí, kde je ta žmrška? Už mám na ní velkouou chuťt. A ješli mi jí nekoupííšš, tak tě žaklejůůůů. "Řekla výhružně Nill, ale vteřinu na to se opět hlasitě a neovladatelně smála. Jen co Arianě dozněla v hlavě její slova a všechno jí došlo, začala se smát taky. Obě se smáli a smáli a smáli, až je najednou někdo vyrušil.
" Ahoj, nerada ruším, ale ve velký síni stojí Srabus a je značně nervózní a trochu i naštvanej. Nevíš o tom něco Nill?" řekla a významně zamrkala. Nill se na novou příchozí zle podívala za to oslovení a pak se rychle koukla na hodinky. Zaječela něco ve smyslu "to jsem ale blbá" a zmizela v koupelně. Byla tam asi dvě minuty. Pak jako střela popadla koš s jídlem prohrábla si vlasy před zrcadlem a utíkala jako o život dolů vstříc svému osudu.
Za ní klopýtala překvapená Ariana a křičela na ní " Aha , tak proto si to tak dlouho tajila, hmm, ale myslela jsem že máš lepší vkus, to teda opravdu jo. Hele podívej se na to takhle. Ty jsi mrzimor. On je zmijozel., To nejde dohromady rozumíš mi? Počkat. Nemluvilo se o Srabusovi?? Si děláš srandu ne?? Nezbláznila ses?? Nemá tady někdo číslo na Chocholouška?" ptala se nevinných Bradavickým studentů kteří šli náhodou kolem. Asi budou mít z jejího ječáku doživotní trauma.
To už ale Nill dorazila do Velké Síně. Zářivě se usmála a sebevědomě vyšla vstříc JEMU. Ariana šla hned za ní a celé to sledovala. Už jen tohle jí vyvedlo z míry, a když viděla Srabuse s umytými vlasy začala se znovu smát. To se ale na ní Nill otočila a vrhla na ní zlostný pohled říkající: ještě něco takovýho uděláš a až se vrátím, bude po tobě. Ta jí jako zázrakem pochopila a raději se ztratila z dohledu těch dvou.
"Ahoj Severusi" řekla a ještě víc se usmála. " Promiň že jsem se zdržela, ale měli jsme nějaké povinnosti a nějak jsem nestíhala." Rychle vymýšlela nějakou výmluvu, poznala mu na očích, že to že přišla pozdě chce vysvětlit. Jak zvláštní. Jejich první, vlastně druhá říkejme tomu schůzka a už pozná co si myslí. To byla ale na omylu.
**
Už jde. No jo, je to ona. Tak jo jako vždycky, stejný výraz a tak. Uklidni se jo? Dobře, dobře. Hele už jde.
"Ahoj Severusi" hmm..no jo začíná to slibně a ten její úsměv, říkal si v duchu, ale na něm nebylo vůbec nic znát. Řekl že si z ní udělá trochu srandu a tak na ní udělal přísný oči prahnoucí po vysvětlení. Začala něco říkat. Jakoby jí slova uvázla v puse a zároveň si šlapala po jazyku. Za svojí nitrobranou se nesmírně bavil. Ale nechtěl ji hned na začátku znervóznit. Přeci jen, ona naletí na všechno. A to je právě na ní to skvělý. Přemítal ve vnitř svojí hlavy. Teď byla řada na něm, aby něco řekl.
"Ahoj Nill. To si dokážu představit. Dělala si úkol z lektvarů?" Co jiného jsem měl říct? Samozřejmě jsem živě viděl její obraz, jak se směje bůh ví čemu a u toho se válí na zemi. Tohle vídal často. Ovšem dneska jakoby se změnila. Byla taková princeznovská. Normálně je spíš drsňejší. Ale oboje je super. Co dokáže holka pro kluka udělat. Co dokáže holka pro MĚ udělat. To se mi ještě nestalo.
Po této otázce se na mě jen bezradně koukla a místo odpovědi se jen zaculila. Jasně že vím, že ne…proč se jí vůbec ptám? Kdo se ptá, vypadá inteligentně. Řekl jednou jakýsi človíček. ( pozn. Autora:toho tady radši nebudu zmiňovat ještě by mi nabančil;-))
"Dobře vím, že ses určitě smála až ses za břicho popadala. Že jo?" řekl jsem a záhadně jsem se usmál. Je mi to jasný. Jen chci vědět, jak odpovíš.
"No? Jak to víš? Ty máš věštecké sklony?" No tak si myslím, že se začnu brzo smát já. A to dost. Dobře, nebudu nevychovaný. Rozepl jsem si pár knoflíků u hábitu, abych nevypadal tak nedobytně a usmál jsem se.
" Ne kde bych je asi tak vzal? Nevíš? Já jsem talent na lektvary" No co to budu ještě tajit ne? Na to ona zatajila dech a řekla.
" To bys mi mohl dávat doučování ne?" hmm…spojit užitečné s příjemným, někdy jí to pálí
"Možná bych mohl, ale nejdřív mi budeš muset udělat úkol z péče o kouzelné tvory" nemůžu zapřít své Snapovské názory a chování. To by prostně nešlo.
"Cože? Ten lehký? Accio pergamen a brko" wau...to bych nezvládl;-) na něco zapomněla
"Accio inkoust" dyť jsem to říkal. Ty jo, kde jsme se vzali tu jsme se vzali u jezera. Musím jít trochu dál nebo mě ještě tou svojí hůlkou praští. Máchá s ní jako s nějakou plácačkou na mouchy. Tak to si počkám, než všechno vykouzlí. A co vůbec kouzlí? Pane Bože, kytičky. Já upadnu. Pozor..deka, ta docela ujde, a teď vyndává ubrus, chvíle napětí a!!!!!!! Pomoc, zachraňte mě, kde ona vzala růžový ubrus? To se na ní vůbec nehodí. Růžová a Nill? V žádným případě. Jen jsem vytřeštil oči. Ona naneštěstí můj výraz zachytila.
" Heh, promiň..já jiný nenašla." Zaculila se, ale já rychlým pohybem vzal hůlku a hned místo růžového ubrusu byl na dece temně černý s jakousi lahvičkou uprostřed. Konečně si sednu. Sakra ne, co ten tady dělá? Vystřel ti říkám. S hůlkou v ruce jsem seděl a nepozorovaně ji připravil, kdyby náhodou bylo potřeba.
"Tak na rande jo, Srabusi? Jaká chudinka to schytala?" řekl drze Potter, který držel za ruku Lilly. Věnoval jsem jim zlý pohled. Hned se mi všechny vzpomínky vrátili. Honem jsem je chtěl zapudit, ale v tom do toho skočila Nill.
"Co si myslíš, Pottere? Že si nejlepší na škole? Ha ty Casanovo. Nějak moc sebevědomej ne? Jo a já si myslím, že chudinka nejsem já ale ta tvoje Lilly. Ta to teda schytala začít si něco s tebou. Opravdu jí lituju." Zaprskala a já na ní jen ohromeně koukal. Už se zase vrátila do normálního stavu. Pak jsem dál poslouchal Pottera.
" No jo, jen se Srabusíka zastávej. Všichni víme, že to je jen na dnešek, aby nebyl na Valentýna sám. Nikdo by se dobrovolně nedotkl. Je prolezlej těma jedama z lektvarů už od prvního ročníku." Dořekl a znechuceně sena něj podíval.
Na to jsem se naštval i já ale než jsem něco stačil udělat, dala mi prst na rty a pak mě, COŽE??? Mě? Neee, mám haculinace, totiž halucinace. Ne, tak teda je to pravda, podle reakce Pottera. Dobře, takže dala mi prst na rty a pak mě políbila. Chápete to, mě. Něžně, dlouze a sladce. Bylo to mnohem lepší než cokoliv jiného na světě. Objala mě kolem krku a nepřestávala. Nechal jsem si to líbit, kdo taky ne, že? A pak jsem jí její polibek opětoval. Myslím že jsem se zamiloval. Kdo by to kdy řekl?
Potter jen zíral a nemohl věřit vlastním očím. Srabus se s někým líbá? Odveďte mě na ošetřovnu to není možný.
Neměl jsem ponětí o čase. Bylo to půl hodiny nebo 2 minuty? Podle mě to byla věčnost, krásná a sladká, něžná a neskutečná. Na tenhle okamžik nikdy v životě nezapomenu.
**
"Tak co jaký bylo rande se Srabusem?" Zeptala se Ariana se zájmem protože si myslela že to dopadlo příšerně.
"Krásně, v sobotu spolu jdeme do Prasinek" řekla jsem zasněně a dál se v mysli vracela
do blízké minulosti.
"Cože?To si děláš srandu, že jo? Mám tě v merku. Jasně že kecáš!" Jen jsem nepatrně zakývala hlavou a pak jsem se s ní už nehodlala bavit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tess Tess | 5. února 2008 v 18:23 | Reagovat

ahojky niky, co potřebuješ? viz tvůj koment u mě na blogu...tak se hlásím, jak ti můžu pomoct?

2 Nika Nika | 5. února 2008 v 19:22 | Reagovat

Moje milá Teesinko;-) optřebuju aby si si přečetla jednu kapitolu z povídky Taková "normální" partička. Všechno máš vysvětlení u ní. doufám že se nebudeš zlobit a pěkně si počteš.. Nika

3 melian melian | Web | 9. února 2008 v 11:38 | Reagovat

tak jsem to právě dočetla:) Říkám si, že ti napíšu koment, v kterém se ti pokusim nějak poradit:)) Takže: napsáno dobře, vymyšleno dobře:) Bavilo mě to, nebylo to moc krátké, na druhou stranu to nebylo ani moc roztahané. Mě osobně pravopis vůbec nejde a ani ho nějak nekontroluji, ale některým lidem vaděj hrubky. Proto ti chci poradit, aby ss našla někoho na opravu. Já mám například asi čtyři lidi, na každou povídku někoho jiného.:) Hmm, co bych tak ještě vytkla? nooo- nevím. psá v ich formě je velmi obtížné... Pěkné-noo (to je zmatenej koment!) :D jo spřátelit teda chcu! :)

4 Nika Nika | E-mail | 9. února 2008 v 19:28 | Reagovat

Suoper, díky...taky mě budu velmi ráda a díky moc za koment. Jsem ráda že se ti to líbilo. Jo a ten pravopis zkoužím kontrolovat. Vím že mi to nějak valně nejde, ale  to víte.;-)

5 Ergien Ergien | Web | 10. února 2008 v 19:26 | Reagovat

pěkné :-D Severus- oblíbená postava :-P jinak ja pisu treba uplne bez beta, a zatim si nikdo nestezoval :-D ale k ty jednorazovce, :) je pekne napsaná :D taková dobře "prdlá" :-P prostě se mi líbí ;)

6 Nika Nika | E-mail | 11. února 2008 v 16:41 | Reagovat

Jeee, tak to děkuju moc;-) To jsem ráda že se ti líbila. Moooc

Nika.

7 Beltrix Beltrix | Web | 12. ledna 2011 v 19:43 | Reagovat

To její šišlání bylo božíííí :-D Ale s chybama je to horší, zkus to dát někomu na opravení ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama