Noc

27. března 2008 v 20:57 | Nika |  Jednorázovky
Takže jsem zase něco sepsala. Sice to nejsou elfíci, ale brzy (snad) budou. Přeji pěkné čtení a prosím o komenty.
Díky, Nika.
P.S. To kurzívou je ten kluk
Naposledy za tento večer se podíval do zrcadla. Prohlížel si svoje zuby, tedy píše jen řezáky. Za pár hodin už se mu o hodně zvětší a půjde sát svojí oblíbenou krev. Posledních pár dnů ho jeho zuby boleli a tak se bál, aby s nima něco neměl. Avšak doufal, že bude všechno v pořádku. Sedl si a těšil se na tu slastnou chuť krve, která mu lehce stékat do krku.
Seděla na křesle a přemýšlela. Oči měla zapíchnuté do ohně, který vesele plápolal v krbu, a jen těžko si připouštěla, že dnes je úplněk a bude se opět měnit z člověka na nestvůru. Tedy, přesněji řečeno na vlkodlaka. Úplně to nesnášela. Každý měsíc snášet tolik bolesti a smutku a strádání. Kdekomu by z toho už puklo srdce. Celá situace byla horší tím, že byla ještě dítě. Čtrnáctiletá dívka. Krásná a nevinná. Věděla, že už za pár hodin to přijde. Rozhodla se, že dnes bude venku. Stejně tam nikdo nikdy nebyl. V zapadlé části města, kde ona bydlela.
Vzala si starý kabát. Věděla, že ho už domů nedonese a tak si nechtěla ničit nový. Otevřela domovní dveře a nadechla se čerstvého večerního vzduchu. Studený vzduch jí proklouzl až do plic a tam pořádně zastudil. Zavřela za sebou a smutně pohlédla do tmy. Šla za nosem. Vybrala si ulici, která byla nalevo od ní. Najednou se lekla, protože na konci ulice někoho viděla. Nevěděla proč, ale šla blíž. Rozeznávala jeho rysy a zjistila, že je to kluk zhruba v jejím věku. Přestala se bát a zamířila k němu.
Její spěšné kroky ho vyděsili, ale když jí uviděl, jen se mírně usmál. Tak tohle je ona. Už teď se mi líbí. A jak bude teprve chutnat její červený poklad? Lahůdka.
"Copak dělá kluk jako ty, takhle sám venku?" Ozvalo se za ním, drzým tónem. Původce otázky vyšel ze stínu a plně se mu ukázal.
" A copak dělá taková krásná a mladá dívka jako jsi ty, takhle pozdě venku?" oplatil jí stejně drze. "Mohlo by se ti něco ošklivého stát" řekl a v očích se mu zablesklo.
"Nemyslím, že bych se nedokázala ubránit" řekla sebejistě a vzhlédla na tmavě modrou oblohu, na které svítil krásný a dokonale kulatý měsíc. Už za pár minut.
"Je zajímavé, že si si tím tak jistá." Řekl a vzhlédl též na krásnou oblohu. " Avšak myslím, že nebudeš mít šanci. Jsou tady poblíž dokonale ozbrojení jedinci, kteří velice milují krev mladých dívek."
Jen se zaškaredila a zadívala se mu do očí. Našla tam pobavení, ale i něco jiného. Touhu. Po krvi. Potom si prohlédla celý jeho obličej a zjistila, že místo výstavně rovných zubů se před ní třpytí dva velké špičáky připravené se zakousnout do jejího mladého krku. Už se k ní nakláněl. Jeho zub už se dotýkal její kůže. Ona cítila na pokožce jakési zachvění. Nevěděla proč, ale vůbec se ho nebála. Jako by byl úplně neškodný a jen si s ní pohrával.
Přejížděl svým ostrým zubem po jejím krku. Trochu jí škrábl a z tohoto malého šrámku se vyhrnula troška krve. Jen se zákeřně zasmál a všechnu vysál. Velice mu chutnala a tak se rozhodl. Po chvíli si o sobě myslel, že se zbláznil, ale ukázalo se, že udělal dobře. Alespoň prozatím. Rozhodl se totiž jí nezakousnout, ale užívat si jí ještě pár dní. Mohl si s ní dělat cokoliv, a pro něj nebylo nic lepšího, než mít u sebe mladou dívku, která se mu navíc velmi líbila.
Ona se ho vůbec nebála. To co dělal se jí velmi líbilo. Opravdu se ho nebála. Dokonce by si dokázala představit i vztah s ním.
Ale nikdy by neměla jistotu. Byl to zvláštní pocit. Věřila, že jí nic neudělá, ale nebylo to jisté. Adrenalin proudil její krví a jí toto napětí čím dál víc vzrušovalo. Teď, poprvé za celou tu dobu, jí napadlo, že její vlkodlačí část by jí mohla přijít vhod. Kdyby se náhodou mýlila a milí upír jí chtěl přece jenom zakousnout.
Ucítila ten zvláštní a odporný pocit, který jí doprovázel každý měsíc za úplňku. Už se proměňovala.
Konečně pochopil její slova. Jak zvláštní. Teď poprvé, se začal trochu bát o svůj vlastní život.
Přeměnila se. Byl docela vystrašený, ale držel se. Po pár minutách zjistil, že mu nic neudělá. Nebo aspoň nic smrtelného. Dokázal jí jaksi ovlivnit. Nebo jí něco v ní říkalo, že on je přítel. Přišla k němu. Stoupla si vedle něj a slabě mu svou tlapou přejela přes břicho. Věděl, co to znamená a byl rád, že to udělala. Od této chvíle nebyl schopen jí cokoliv udělat. Tedy, cokoliv. Rozhodně jí nemohl zakousnout. Cosi mu to nedovolilo.
A tak se stalo, že se mladík a dívka probudili ráno, opření o sebe zády, vedle jakéhosi starého domu. Jeden měl obličej od krve a druhý vypadal, jakoby celé týdny nespal a v nejbližší době byl součástí nějaké pouliční rvačky. Byli o sebe opření a potichu oddechovali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 peace.boy peace.boy | Web | 27. března 2008 v 20:58 | Reagovat

cus mas super blog, mrkni na tenhle a hlasuj pro svou celebritu pls a diky

2 Ergien Ergien | Web | 27. března 2008 v 21:17 | Reagovat

wow :D tak to je super :-P a to pokracko určitě napiš :D je to fakt pekne napsany ;) benzine :-P

3 Theresa Theresa | 5. dubna 2008 v 15:22 | Reagovat

Moc hezký. Bylo by super, kdyby z toho vzniklo něco víc než jen jednorázovka.

4 Juicy -> Twoe SB co tě láfujě ♥ Juicy -> Twoe SB co tě láfujě ♥ | Web | 9. dubna 2008 v 18:42 | Reagovat

wooooow upéééééééééééééééééééé supééééééér

5 Amy leeeee Amy leeeee | Web | 24. května 2008 v 22:04 | Reagovat

tééééééééda ty si fakt dobrá - já se svým blogem teprve začíná a zatim sem se neodvážila moc povídek ani zveřejit tak fakt nwm.....

6 Eleanor Eleanor | E-mail | 31. července 2008 v 11:37 | Reagovat

Tohle se mi fakt,líbí,bylo by super,kdyby to pokračovalo.

7 Beltrix Beltrix | Web | 13. ledna 2011 v 19:08 | Reagovat

Krásný ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama