Kapitola 9.: Tajemný rituál

17. června 2008 v 19:57 | Nika |  Jak jsem si vzala elfa
Ahoj.
Tak jsem konečně napsala další kapitolu k elfům. S lítostí v sdrci vám musím říct, že je jedna z posledních. je velice krátká, ale čekám hodně komentářů. Tak se dejtě do četní a užijte si to!!;-)
Díky, Nika

Boje se zdáli být nekonečné, ale elfové hrdě bojovali. Měli štěstí, že částečně věděli o blížící se hrozbě, a proto měli vždy celkem slušný počet elfů a bojovníků v záloze. V této elfí lokalitě byli, ke smůle démonů a zla, nejchytřejší elfové z celého světa, kteří mohli použít svou největší moc a nejsilnější magii. I tak měli elfové co dělat. Bitva byla nelítostná a démoni krutí. S nikým neměli slitování. Avšak teď už byl jeden z posledních dnů bitvy. Už měl být konec. Konečně měl nastat mír.
Přestože se elfové snažili, umřelo mnoho a mnoho jejich mužů. Elfky každého věku truchlili pro svoje bratry či manžely a o ty co přežili se starali ti nejlepší lékaři. Zatímco elfové bojovali, elfky připravovali hrůznější mastě, které by se mohli hodin k léčení. Teď to všem přišlo vhod.
Toto období bylo velice smutné pro všechny. Nika byla schovaná u krále a královny. Snažila se co nejvíce pomáhat. Jelikož byla zachránkyně elfů, dali na její rady velký důraz a skoro všechny provedly. I díky tomu se bitva povedla. I přes tento úspěch, často brečela. Není divu. Nebyla zvyklá na tolik smrti kolem sebe. Avšak ten nejdůležitější byl stále živ a zdráv. Vilnius teď seděl vedle ní a tiše jí utišoval. On byl s králem Legolasem a ostatními silnými a chytrými elfy v boji první. Bylo opravdu k podivu, že z nich přežilo tolik jedinců.
Za několik dnů, či týdnů už se zdálo vše být v pořádku. Všechny podupané stromy a příroda se díky magii opět uzdravili a smutné srdce a duše pozůstalých už začínali opět plně žít a nesoužit se. A tak se stalo, že se Nika opět radovala. Procházela se po elfí říší a její průvodce byl Vilnius. Cítili se spolu dobře a začínali si čím dál tím víc rozumět. Každý den zůstávali venku déle a déle až se skoro vůbec nevraceli.
Každému už bylo jasné, že ti dva se mají rádi. Zbývalo už jen jediné. A to už se také stalo.
Když spolu byli jednou venku a bylo už pozdě, rozhodli se, že už nepůjdou zpátky domů. Lehli si pod vzrostlý smrk na mech a drželi se za ruce. Ještě chvíli si povídali a potom Vilnius Niku něžně políbil. Oba usnuli s úsměvem na rtech. Asi po pěti minutách se začalo něco dít. Ani jeden z těch dvou to nevěděl, ale to nevadilo. Růže, kterou měla Nika stále u sebe se vznesla do výše. Její okvětní lístky z ní opadly a vytvořili dvě srdce. Ty se do sebe pomalu začali proplétat ,až vzniklo jen jedno, ale bylo pevné a nikdy se nesmělo a ani nemělo být rozpojeno. Potom srdce pomalu padalo k dlaním, které byly propleteny prsty. Rozpojilo se tento provázek s růžových lístků jim svázal ruce dohromady. Láska je spojila. Byli zamilovaní a šťastní, co jiného si přát?
….----….
Probudila se a nechala zavřené oči. Čekala, že uslyší zpěv ptáčků a ucítí krásnou vůni lesa. Nic z toho však necítila. Zaposlouchala se lépe. Slyšela jen nějaké pípání. Otevřela oči. Nejdříve viděla bílou postel, na které ležela. Poté se podívala doprava. Uviděla přístroj, který mají v nemocnici. A byl napojený na ní. No to snad nemyslí vážně? Rozhlédla se znovu a prozkoumala celý pokoj. Nikde ani známka po elfech. Začínala být zoufalá. Několikrát zavřela a otevřela oči, aby zjistila, že se jí to jen nezdá. Nezdálo.
Někdo otevřel dveře. Byla to maminka. Nika začala brečet. Její maminka začala brečet také, ale štěstím. "Tak ty ses nám konečně probudila?" pověděla dojatá maminka.
"Cože?" odpověděla ubrečená Nika.
"No, víš. Jak ti to říct. Srazilo tě auto a ty jsi byla teď měsíc v kómatu." Začala maminka a brečela ještě víc. " Asi před měsícem, jsi říkala že jdeš hledat elfy. Samozřejmě jsme si mysleli, že ses zbláznila, jenže ty si se rozhodla a šla jsi. Jenže když si vyšla z domova, šla jsi na přechod. Byla si asi hodně rozrušená, protože si se ani nerozhlédla. A to auto tě srazilo. Bylo to s tebou hodně vážné, ale to, že jsi se probudila hodně vylepšilo." Řekla, a když se podívala dceři do tváře viděla jen zmatek. "Tak já tě tady nechám. Ať si odpočineš. A všechno řeknu doktorům" dodala a odešla.
Nice se v hlavě motaly jen samé zmatené myšlenky. Co se to stalo? Kde jsou elfové? Jaká autonehoda? Vždyť jsem byla u elfů a zachránila jsem je. To snad ani není možné. To my chcete říct, že se mi to všechno jenom zdálo? Ne, to prostě ne.
Ještě dlouho si pokládala takové otázky. V záchvatu zoufalství se rozbrečela tak, že se úplně vyčerpala. Byla přeci jenom po autonehodě. A tak vyčerpáním usnula. Teď se jí však už o elfech nezdálo. Viděla, jak jí auto srazilo a jak leží bezmocná na zemi. Tak se jí vzpomínky vracely. Alespoň ve snu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Theresa Theresa | 18. června 2008 v 20:16 | Reagovat

Pekne. Tak zdalo se ji to nebo ne? Doufam, ze se to v dalsi kapce vyjasni.

2 Galrin Galrin | 23. června 2008 v 14:11 | Reagovat

Je to nádhera ale smůla že se jí to asi jenom zdálo. :-(

3 Nika Nika | 23. června 2008 v 17:07 | Reagovat

díky, jste super..konečně jsem se dočkala komentáře. No, já vám trady nic řikat nebudu, ale musíte mi říct, jestli chcete aby to dopadlo dobře nebo špatně..

4 Galrin Galrin | 24. června 2008 v 13:55 | Reagovat

DOBŘE jedině dobře (já smutný povídky ráda nemam).

5 Ergien Ergien | Web | 28. června 2008 v 22:24 | Reagovat

Niiiiikoooooo  :D  co to má jako bejt? :-P a samozřejme, ze to má dopadnout dobře! co si jako myslis? :P stves me :D Chudák Nika... Chudák Vilnius... Chudák já, co mi to provádíš :D Prej kóma... pche :D tohle ti nežeru, jasný?! :-P

6 Mikki Mikki | 11. srpna 2008 v 16:20 | Reagovat

No jasně že dobře. Jinak skvělá  povídka ale škoda že bude konec

7 Galrin Galrin | 20. září 2008 v 16:05 | Reagovat

Tak kdy už bude další díl sem napnutá jak tetiva.

8 Eleanor Eleanor | Web | 16. října 2008 v 13:34 | Reagovat

Jsem zasadne proti spatnemu konci, ti dva by meli byt spolu, no ne?;-)

9 Galrin Galrin | 30. prosince 2008 v 17:08 | Reagovat

kdy bude další díl pls :-(

10 Lessien Séregon... Lessien Séregon... | 13. ledna 2009 v 11:10 | Reagovat

dobře... :P

11 Elensiel Elensiel | 14. června 2009 v 21:42 | Reagovat

Chtělo by to další díl, děj je skvělý, škoda, že to není více rozvinuté...
Myslím detailově, víš, jak to myslím, ne?
Konec by mohl být dobrý..

12 iveta iveta | 8. července 2013 v 17:27 | Reagovat

ten konec mě docela překvapil :-D byla to zajímavá povídka...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama