Nevhodná pohádka

12. listopadu 2009 v 19:23 | Nika
Ahooooj,
protože jsem už dlouho nic nepřidala, rozhodla jsem se, že sem dám alespoň slohovku, kterou jsem musela psát do školy. Byla na téma nevhodná pohádka, tak doufám, že se vám bude lbíit.:)

Nikaaaaa:)





Byla jednou jedna dívka. Ale nebyla to obyčejná dívka, byla to princezna. A jak už to tak v pohádkách bývá, bydlela se svými ctěnými rodiči, králem a královnou, na jejich zámku za sedmero horami, řekami a kopci. Princezna byla mladá, ale dosti ctižádostivá. Už od útlého dětství toužila po moci a majetku a díky její rodině se jí vše, co chtěla, ve velké míře dostávalo. Nebyla však sama, která chtěla využívat možností jejich královské pokladny. Měla starší sestru, která byla na rozdíl od ní veselá, milá a skromná. Zkrátka její pravý opak. Nešlo jí o peníze, ale o pěkný život s ještě hezčím ženichem, a bylo jí jedno, jestli budou mít zlaté příbory nebo ne. Avšak, každá dívka si chce občas koupit nějaké krásné šaty nebo různé drobnosti, bez kterých se neobejde. A to byl jeden z mnoha důvodů, proč se neměly královské dcery rády.
Rok se sešel s rokem a tak se stalo, že mladší z princezen slavila své dvacáté narozeniny. Nestačilo jí nepřeberné množství dárků, které dostala od rodičů, nápadníků nebo jen přátel z vyšších vrstev. Toužila po něčem jiném. Chtěla mít tolik peněz, aby si mohla koupit úplně vše, po čem toužila. A moc dobře věděla, jak by to mohla zařídit. Její rodiče byli hodně majetní a ona věděla, že spoustu z jejich peněz zdědí jedna z dcer. Ale jak to v královských rodinách bývá, jmění měla dostat starší dcera a mladší měla jen nečinně přihlížet. To se jí samozřejmě nelíbilo a tak spřádala plán, jak se její "drahé" sestřičky zbavit. Nakonec na to přeci jen přišla a sama pro sebe se těšila na to, jak budou všechny peníze její. Všechno samozřejmě zařídila tak, aby se nikdo nedozvěděl, že v tom má prsty. Nařídila podkonímu, aby dal její sestře na příští projížďku divokého koně, z kterého by mohla snadno spadnout a zlomit si vaz. Podkoní nechtěl mít s něčím takovým nic společného, protože měl starší princeznu rád. Když mu ale proradná dívka nabídla opravdu tučnou sumu peněz, rozhodl se, že to udělá. Pracoval sice pro krále, ale jeho plat nebyl nijak vysoký. Musel uživit ženu a kupu dětí, které neměly skoro nic do žaludku. Peníze by mu přišli vhod. Doma se ho nebudou ptát, kde je vzal. Hlavní bude, že se o svou rodinu náležitě postará.
" A když z toho koně nespadne, prostě zařídíš, aby zemřela jinak. Je mi jedno jak, hlavně, že se jí zbavíš." Řekla chladně princezna rozrušenému podkonímu. I když z toho měl tolik peněz, tak se mu to nelíbilo a nejraději by nic takového nikdy neudělal. Už to však princezně přislíbil a tak se rozhodl, že to vykoná co nejdříve, aby to měl za sebou.
A tak se na zámku žilo dál poklidným životem. Až se jednoho dne krajem roznesla smutná zpráva o tom, že jedna z princezen zemřela. Bylo jí škoda, byla milá a hodná, každému vždy chtěla pomoci, a kdyby si vzala rozumného muže, který by dobře vládl jejich zemi, mohla by být i ta nejlepší královna, kterou kdy měli. Ale nic takového se nestalo a tak všichni, kdo princeznu znali, dlouho truchlili.
Zanedlouho svojí dceru následovali i král a královna, protože při večeři vypili víno, které bylo otráveno velice silným jedem. A tak všichni z království opět drželi smutek. Jediná princezna tuto skutečnost brala neobvykle klidně a zdálo se, že jí to ani moc neranilo. Lidu bylo samozřejmě divné, že princezně je všechno jedno a nechápali to. O to víc se divili, když o pár dní později princezna široké veřejnosti oznámila, že se bude vdávat za prince z vedlejšího království, který svou krásou a bohatstvím předčil všechny ostatní zájemce, kteří se o princeznu ucházeli.
Za pár dní se tedy na zámku konala až příliš veselá, strojená a kýčovitá svatba, protože stejně všichni věděli, že se berou jen kvůli majetku. Nový král a královna však vůbec nebyli moudří a vlídní vladaři, protože nerozuměli potřebám a přáním jejich lidu. Král zvýšil daně a vůbec nebyl k chudým obyvatelům shovívavý. Královna mu jen s úsměvem kývla na vše, co se mu zachtělo a vůbec jí nevadilo, že kvůli ní bude její lid trpět.
Jediný, kdo na tomto novém královském páru vydělal, byl podkoní, který spokojeně dál dělal svojí práci. Byl jmenován vrchním královským podkoním a jeho plat se značně zvýšil. Královna si ho předcházela a vychvalovala, protože věděla, že když se k němu bude chovat hezky, tak do své smrti nic neprozradí. Do smrti, která na něj už netrpělivě čekala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klarrrinka klarrrinka | Web | 24. ledna 2010 v 19:36 | Reagovat

ahoj hlásni pls pro mě tady http://laska-smutek-stmivani.blog.cz/1001/sonb-1-kolo jsem tam jako klarrrinka, ráda oplatím, díky:-)

2 Princ Perszký Princ Perszký | E-mail | Web | 28. května 2013 v 15:06 | Reagovat

krasny neni co dodat kdyztak kukni na muj blog

3 Hanka Hanka | 13. dubna 2014 v 8:03 | Reagovat

Ahoj, na slohovku mi to přišlo poněkud dlouhé, al jinak to nemá chybu. :o) Závěrečná věta se mi moc líbila a jinak je to správně pokroucená pohádka, skrz naskrz prolezlá zlem. :oD Když se nad tím zamyslíme, tak je to mnohem realističtější, než pohádky obvykle bývají (od toho to pohádky jsou, že?) a někteří lidé už jsou takoví. Jako tvá hlavní postava. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama